TOUR de MY TREES vol 2

Tři z karavanu (a žádný pes)

I přes mnoho dní strávených ve stísněném prostoru jste stále přátelé, super. Jaké bylo skupinové cestování? 

Vlaďka: “Trochu jsem se bála toho spaní, ale vlastně dobrý. Když totiž zrovna Jaroušek nepadá z postele, tak o těch dvou ani nevíš. Ani chrupnutí!”

Bea: “Ten Jardův pád mě asi moc nezaujal, protože o něm ani nevím. Zatímco o tvých nočních projevech vím moc dobře.”

Vlaďka: “Tak promiň, ale kdyby na tebe ve snu skákalo divoký prase, taky bys štěkala ze spaní.”

Nějaký vtipný zážitek, který by rozhodně neměl zůstat utajen?

Vlaďka: “Za mě teda ten Jardův pád z postele. Dva metry, rána jak z děla, ale ho to v podstatě nevzbudilo. Za tři dny se hrozně divil, z čeho má ty modřiny.”

Jarda: “Furt jsem myslel, že jsem od šmíru. A ono to nešlo umýt 😆.”

Bea: ”Mě ve Vrakúni dost pobavila reakce recepčních na nás tři, neuhlazené zjevy. Trochu si myslely, že jsme tam zabloudili omylem a v tom duchu nás i přivítaly. Z toho jejich omylu jsme je rychle vyvedli, načež ze sekundy na sekundu vyčarovaly takový ten super profesionální americký úsměv 😂.”

Co už z paměti nikdy nevymažete?

Jarda: “Beatka se projevila jako terorista a trvala na bicyklech. 28 km v 35 stupních. Vladi měla jasný pocit, že umře.”

Bea: “Prosím tě, ta umírala dřív, než na to kolo vůbec naskočila.”

Jarda: “V Mikulově pak naštěstí upustila od svého původního 60 km plánu.”

Vladi: “Jo, to jsme se pěkně pohádaly. Neustále mě tou šedesátkou strašila. A ještě mi předhazovala, že její děti to dají v pohodě. Já jsem zatím nemohla spát, v noci jsem se dusila a představovala si, jak se bude mé dceři žít bez mámy 😂. Kdybych předem věděla, že to bude od sklípku ke sklípku, bylo by to úplně o něčem jiném.”

Všichni: “Jo a pak teda taky Metallica a Jackson v cimbálovém podání. To jako klobouk dolů.”

Okamžik, který vás fakt chytil za srdce?

Bea: “Určitě radost norských studentů, kteří v Gabčíkově dobrovolničili na ukrajinské ubytovně. Ve Vrakúni jsme si nechali zabalit všechno zbylé jídlo z našeho drahého rautu, čímž jsme místním hotelovým dámám způsobili další šok, a zavezli jim ho. Ale stálo to za to, ti studenti byli opravdu nadšení a hrozně vděční.”

Vlaďka: “Tak na tom se shodneme asi úplně všichni. To bylo fakt krásné. Prostě když se chce, všechno jde.”

Bea: “Jo a pak to skládání formulí. To nadšení a zápal našich účastníků, to bylo neskutečné. Ne jen nějaký firemní teambuilding, ale opravdová stavba komunity.”

Co byste chtěli vašim Mytreesákům vzkázat?

Bea: “Když chcete komunitu stavět, musíte s ní žít. Ty setkávání opravdu mají smysl. Dělejte akce, setkávejte se. Nás totiž opravdu zajímáte, chceme vás poznat, chceme, abyste se s námi cítili dobře..”

Vlaďka: “Osobní setkání mají úplně jinou hodnotu. Navíc pak víme, pro koho pořádáme akce, víme jací jste. Hned je to o něčem jiném.”

Jarda: “Neberte se tak vážně a pojďte si hrát, život za to stojí. MY TREES je hravá komunita, baví nás to a děláme opravdové věci. Na podzim máte další šanci být u toho s námi. Tak zvedněte zadek a uvidíme se!”

Vrakúň:

Proč by měl každý, kdo letos nejel, hořce litovat?
Soňa Hrstková: “Protože nezažil atmosféru toho, když je to poprvé. Je to úplně jiné. Taky atmosféra Chateau se nedá předat, to se musí zažít.”

Proč bys rozhodně jel/a i příští rok?
Soňa Hrstková: “Protože kdo sedí doma, nic nezažije, neví a neposune se. Pro jedinečnost setkání v takovém resortu, a taky proto, že si chci na takovéto pobyty pomalu zvykat :)

Co tě nejvíc dojalo?
Renata Mlčúchová: “Mě osobně  tento projekt dojímá neustále, protože cestou se dějí neskutečné věci, které se dotýkají každého z nás. A tím jak kráčíme společnou cestou, měníme spoustu lidem životy (včetně toho mého🙂).

Mikulov:

Jak se ti ve sklípku líbilo?

Jiřina Dvořáková: “Mikulov je krásné město. Ve sklípku u pana Šimáka se navíc sešli kamarádi – parťáci, kteří se umí dobře bavit. K tomu ochutnáváte výborné víno a hraje cimbálovka – prostě jedinečný večer!”

Kolik vína ve vinařství Šimák padlo?
Jana Pokorná: “Těžko říct. Mě bylo řečeno “oblékni se pořádně, bude tam zima.” Tak mi pak bylo strašný teplo a víno do mě teklo o sto šest! A ještě k tomu ty ochutnávky – degustace vín – mňam!”

Kdo byl nejhlasitější zpěvák?
Helena Šimoňuková: “Nejhlasitější byla Bea. Nejen jako bavič a komentátor, ale i jako výborná zpěvačka.”

Mcely

Proč si rozhodně nenecháš tour ujít ani příští rok?
Ivona Nováková: “Protože  milují setkání s parťáky My Trees! A navíc nás závod Formule 1 ukázkově naučil, jak má fungovat tým.”

Co bylo na zámku to nejvíc nejlepší?
Renata Mlčůchová: Tam je nejlepší úplně vše, nejde vypíchnout jedna věc! Ten zámek je opravdu kouzelný.  Zavřete oči a necháte se unášet. Prostě kdo nezkusí a nezažije na vlastní kůži, nemůže pochopit.”

Co říkáš na filmařské dovednosti režisérek Beaty a Vlaďky?
Jiřina Dvořáková: “Bea a Vlaďka jsou prostě holky, které se ničeho nezaleknou. Říkají věci, tak jak jsou. A jsou to parťačky nejen na pobyt v zámeckých prostorách, ale i pod širák nebo na dobrodružnou cestu. Třeba do Kolumbie.”

Ať už jsi s námi byl nebo nebyl, v obou případech věříme, že jsi pěkně nabrnkaný na příští rok! A proč vlastně čekat do podzimu – už na podzim chystáme setkání a bude to rozhodně hlína! Jako srandu, chápeš. A pak taky hlína. Jako ta, co do ní budeš spolu s námi zahrabávat stromky. Jo? Tak jo. Těšíme se na tebe!